Nabývání českého státního občanství tzv. přistěhovalci druhé generace
V České republice žije velké množství mladých cizinců, jejichž rodiče se zde v minulosti usídlili například kvůli práci nebo podnikání. Někdy se takové osoby souhrnně nazývají „přistěhovalci druhé generace“. Ať už se děti cizinců usídlených v České republice na jejím území přímo narodily, nebo se do Čech přestěhovaly v útlém věku a začaly zde navštěvovat základní školu, tyto osoby mají velkou šanci nabýt české státní občanství prohlášením podle § 35 zákona o státním občanství České republiky (č. 186/2013 Sb.), tedy ve zjednodušeném řízení, pokud splní několik základních kvalifikačních předpokladů:
- věk mezi 18 a 20 lety (tedy do dne 21. narozenin)
- trvalý pobyt na území České republiky (nezávisle na jeho délce)
- fakticky se zdržuje na území České republiky alespoň 2/3 z doby oprávněného pobytu, který byl zahájen nejpozději v 10. roce života
- trestněprávní bezúhonnost
Oproti standardnímu řízení o žádosti o udělení státního občanství ČR je v případě prohlášení podle § 35 velkou výhodou to, že příslušná matrika nepředává spis k řízení o udělení občanství Ministerstvu vnitra, ale v případě splnění výše uvedených podmínek mladým cizincem matrikář v krátké lhůtě přímo vydává listinu o nabytí státního občanství ČR. Okamžikem převzetí této listiny se pak cizinec stává občanem České republiky a zbývá mu pouze vyřídit si český rodný list a následně občanský průkaz (případně cestovní pas ČR). Na nabytí státního občanství ČR podle § 35 existuje při splnění zákonných podmínek právní nárok, na rozdíl od běžné procedury nabytí občanství udělením. Pokud by matrikář dospěl k závěru, že cizinec podmínky pro prohlášení podle § 35 nesplnil, vyhotoví zamítavé rozhodnutí, proti kterému je možné podat odvolání, případně se dále bránit žalobou ve správním soudnictví.
Podmínky k učinění prohlášení podle § 35 se na první pohled zdají být jasné, avšak v praxi se setkáváme s množstvím otazníků. Například, zda je možné učinit prohlášení ještě v den 21. narozenin nebo těsně před ním? Některé matriky i další členové odborné veřejnosti prosazují názor, že cizinec by měl prohlášení podle § 35 učinit s časovým předstihem alespoň 1-2 měsíce před jeho 21. narozeninami, aby měl matrikář prostor vyhodnotit podklady dodané cizincem spolu s prohlášením a aby v případě kladného rozhodnutí nabyl cizinec české státní občanství nejpozději v den jeho 21. narozenin. Tento názor však není dle našich advokátů správný a v hraničních případech by bylo vhodné odmítnutí přijetí prohlášení ze strany matriky z důvodu blížících se 21. narozenin napadnout odvoláním, případně žalobou u soudu.
Problematickou je také formulace týkající se doby faktického a zároveň oprávněného pobytu cizince na území. Smyslem zákona bylo usnadnit získání českého občanství cizincům, kteří v České republice absolvovali alespoň jednu polovinu povinné školní docházky a mají tím pádem k České republice úzké vazby a do české společnosti jsou dobře integrováni. Obecně zatím správní soudy potvrdily výklad, že nejzazší doba, kdy mohlo dítě zahájit svůj pobyt na území České republiky, je před jeho 11. narozeninami.
V praxi se dále jeví problematickou roztříštěná metodika matrik ohledně stupně prokazování faktického pobytu na území České republiky, kdy různé matriční úřady vyžadují – často i bez logičtějšího zdůvodnění – doložení velkého množství podkladů.
Potřebujete-li poradenství v oblasti procesu získání českého státního občanství, neváhejte se na nás obrátit.
