Smlouvou nebo pořízením pro případ smrti mezi zakladatelem a správcem svěřenského fondu. Zakladatel vyčlení majetek ze svého vlastnictví a správce majetek drží a spravuje; správce musí přijmout pověření k ke správě majetku, majetek nepatří nikomu, nemá vlastníka a je vyčleněný, v nezávislém vlastnictví. Vlastnická práva vykonává správce. Svěřenský fond nemá právní subjektivitu.

Zápisem do evidence svěřenských fondů, respektive smrtí zůstavitele (v takovém případě se následně zapíše do evidence)

Každý svěřenský fond musí mít svůj statut, který vydává zakladatel. Statut musí mít formu veřejné listiny a obsahuje alespoň:

• označení svěřenského fondu (vč. slov „svěřenský fond“)
• označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku;
• vymezení účelu svěřenského fondu (soukromý či veřejně prospěšný);
• podmínky pro plnění ze svěřenského fondu;
• dobu trvání fondu, není-li uvedena, platí, že byl zřízen na dobu neurčitou;
• má-li být plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen (vč. doby, odkdy mu má být plněno)
• počet svěřenských správců a způsob jednání.

FO/PO, vydává statut, jmenuje/odvolává správce, může kumulovat pozice

Svéprávný člověk, případně právnická osoba, stanoví-li tak zákon. Může jím být i zakladatel nebo obmyšlený, v tom případě je ale nutný další správce a jednají společně. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel.

Určen zakladatelem/statutem/správcem (pokud není určen zakladatelem). V jeho prospěch je plněno, může být FO/PO, může jich být více. Musí být zapsán v evidenci svěřenských fondů.

Vykonává zakladatel a obmyšlený, případně i jiné osoby určené dle statutu, v případech stanovených zákonem i jiná osoba, skupina osob či orgán veřejné moci. Zakladatel, obmyšlený či osoba mající právní zájem mohou soudu navrhnout přikázání správci určitého jednání, odvolání správce, jmenování nového či se dovolat neplatnosti jednání, které poškozuje svěřenský fond.

Dojde-li ke zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvu či pořízením pro případ smrti třetí osobou, nestává se tato osoba zakladatelem.

Soud může na návrh osoby mající právní zájem svěřenský fond zrušit, nelze-li naplnit jeho účel nebo ho lze jen obtížně dosáhnout zejména vzhledem k okolnostem zakladateli neznámým či nepředvídatelným. V případě veřejně prospěšného účelu může soud nahradit původní účel podobným. Soud může i pro lepší dosáhnuti účelu adekvátně upravit statut svěřenského fondu.

Správa fondu končí uplynutím doby, dosažením účelu, rozhodnutím soudu nebo tím že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu.

Při zániku správy fondu vydá správce majetek oprávněné osobě. Má se za to, že je oprávněnou osobou obmyšlený, a pokud není, tak zakladatel; není-li ani zakladatel, připadá majetek státu. Tímto zaniká i samotný svěřenské fond.

Pokud nelze naplnit veřejně prospěšný účel, soud na návrh správce převede majetek do jiného svěřenského fondu či vlastnictví PO s účelem co nejbližší původnímu účelu svěřenského fondu. Pokud však statut určuje nakládání s majetkem při zániku, toto rozhodnutí nelze vydat. Tímto také zaniká i samotný svěřenské fond.

Správce svěřenského fondu pak musí 30 dnů od zániku fondu podat návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů.

Co se děje s nárokem na plnění ze svěřenského fondu, pokud obmyšlený zemře, není v zákoně explicitně zmíněno. Statut ale může určit, že nebude-li konkrétní osoba způsobilá být obmyšleným (zemře, nebude splňovat stanovené podmínky), stane se obmyšleným jiná osoba. Statut tedy vymezí okruh oprávněných osob, které se stanou, či mohou v budoucnu obmyšlenými stát. Z nich vybírá pak správce svěřenského fondu. Obecně zakladateli náleží velká autonomie, zakladatel může tyto situace všechny podrobně obsáhnout v statutu svěřenského fondu.

Pokud není způsobilý žádný z obmyšlených a ani nezbývá nikdo z okruhu oprávněných osob, správa svěřenského fondu zřejmě zaniká (analogicky k „všichni obmyšlení se vzdají práva na plnění ze SF“, případně analogicky k „nelze dosáhnout účelu“) a majetek vydá správce oprávněnému, v tomto případě (není žádný obmyšlený) zakladateli. Pokud není zakladatel naživu, tak majetek připadne státu.

Svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, proto má povinnost registrace k dani z příjmů právnických osob. Osobou, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu – svěřenskému fondu, je svěřenský správce. Registrační řízení probíhá stejným způsobem jako u jiných daňových subjektů – tedy svěřenský správce je povinen v zákonem stanovených případech podat přihlášku k registraci pro právnické osoby. Nedílnou součástí přihlášky jsou kopie statutu svěřenského fondu a dokladu o datu vzniku svěřenského fondu a další doklady prokazující údaje uvedené v přihlášce k registraci

Vzhledem k absenci sídla svěřenského fondu nelze určit místní příslušnost správce daně podle § 13 odst. 1 písm. b) daňového řádu, ale je určena podle. § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Místně příslušným správcem daně je tedy Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Spravujícím územním pracovištěm v rámci Finančního úřadu pro hlavní město Prahu je Územní pracoviště pro Prahu 7.

V případě, kdy je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitá věc, je místní příslušnost ke správě daně z nemovitých věcí určena standardně podle § 13 odst. 2 daňového řádu, místně příslušným je tedy ten správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází.

Dle zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, se pak od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem obmyšleného z majetku, který (i) byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo (ii) zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Zákon o daních z příjmů pak obsahuje ještě řadu ustanovení, která se problematikou zdanění svěřenského fondu zabývají.

S ohledem na charakter funkce správce svěřenského fondu se na jeho činnost vztahují obecná ustanovení týkající se správy cizího majetku uvedených v § 1400 – § 1447 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V současné době jsou zápisy svěřenského fondu do veřejného rejstříku nebo jeho změny od soudního poplatku osvobozeny. Vláda však dne 17. 2. 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a předložila ho k legislativnímu projednání Poslanecké sněmovně. Návrh rovněž navrhuje zpoplatnění zahájení řízení ve věcech evidence svěřenských fondů v případě prvního zápisu a dále jeho změny či doplnění.