POSLANECKÁ SNĚMOVNA SCHVÁLILA ZMĚNY V OBLASTI INSOLVENCÍ

POSLANECKÁ SNĚMOVNA SCHVÁLILA ZMĚNY V OBLASTI INSOLVENCÍ

V noci ze dne 8. dubna 2020 na 9. dubna 2020 schválila Poslanecká sněmovna ČR návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „Zákon“). Zákon, jehož znění zpracovalo Ministerstvo spravedlnosti, zavádí v reakci na aktuální situaci a předpokládané ekonomické dopady epidemie koronaviru, mimo jiné, i významné změny v oblasti insolvenčního práva.

V následujícím textu přinášíme základní přehled těch nejzásadnějších změn, které se dotknou právě shora zmíněné oblasti, vejde-li Zákon v účinnost ve sněmovním znění.

1. Změna v povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh

Obecně platí, že dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl (nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět) o svém úpadku. Vzhledem k současné situaci však výše uvedené platit nebude v době ode dne nabytí účinnosti Zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, jak je definuje Zákon. Zmíněná úleva má za cíl především ulehčit situaci statutárním orgánům obchodních společností, které by se mohli v současné době obávat osobní odpovědnosti za dluhy své společnosti.

Tato úleva však platí pouze za předpokladu, že úpadek nenastal již před přijetím mimořádného opatření, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit peněžité závazky. Zároveň však bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření zanikne tato úleva nejpozději 31. prosince 2020.

2. Věřitelské insolvenční návrhy

Zákon nově zavádí ustanovení, dle kterého se k věřitelským insolvenčním návrhům, které byly podány v době ode dne nabytí účinnosti Zákona do 31. srpna 2020, nepřihlíží. V případě, že tak věřitel dlužníka učiní, vyrozumí insolvenční soud věřitele usnesením o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží. Proti takovému usnesení nebudou přípustné žádné opravné prostředky. Po 31. srpnu 2020 již nebude nic bránit v tom, aby insolvenční návrh podal věřitel znovu, ale bude tak muset učinit – předchozí návrh nebude po uplynutí této ochranné lhůty projednáván automaticky.

3. NEMOŽNOST ZRUŠENÍ ODDLUŽENÍ V DŮSLEDKU nově vzniklého PENĚŽITÉHO ZÁVAZKU s lhůtou delší 30 dnů po splatnosti

Zákon dále zavádí, že v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, by nemohl insolvenční soud zrušit schválené oddlužení v důsledku toho, že dlužníkovi vznikl peněžitý závazek více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. To však za podmínky, že nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii.

4. Osvobození dlužníka od placení pohledávek

Změny se dotknou také problematiky osvobozování dlužníka od placení pohledávek. Dle Zákona totiž v oddlužení plněním splátkového kalendáře může v době ode dne nabytí účinnosti Zákona na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, a to i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé:

1. nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo
2. nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona; nebo

• nižší než hodnota plnění, na které se věřitelé s dlužníkem dohodli.

Dlužník je ale povinen prokázat, že takové hodnoty plnění nebylo dosaženo vlivem okolností, které nezavinil. Zákon však zavádí vyvratitelnou domněnku, dle které se má za to, že nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění Covid-19, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení.

5. Mimořádné moratorium

Za významnou změnu v oblasti insolvenčního práva lze považovat nově vloženou úpravu mimořádného moratoria, které má za cíl reagovat na současnou situaci okolo onemocnění Covid-19. Navrhuje se, aby dlužníku, který je podnikatelem a který nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku, bylo umožněno podat v době nejpozději do 31. srpna 2020 návrh na mimořádné moratorium, a to jak před zahájením insolvenčního řízení, tak i případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby (v takovém případě však musí být návrh podán do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku insolvenčním soudem).

Dle Zákona musí návrh na mimořádné moratorium kromě obecných náležitostí podání obsahovat například i počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu, výši dlužníkova obratu za poslední účetní období, čestné prohlášení dlužníka o tom že mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii, že k 12. březnu 2020 nebyl v úpadku, že všechny v návrhu obsažené údaje jsou pravdivé, a nakonec i čestné prohlášení o tom, že v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.

Dlužník je po podání návrhu povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je však dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky.

Lze zmínit skutečnost, že dlužníkovi bude umožněno čerpat veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění Covid-19. Naopak velká obezřetnost bude na místě v případě návrhu samotného, respektive jeho příloh, neboť odpovědnost dlužníka a ručení členů statutárního orgánu se vztahuje i na škodu nebo jinou újmu vzniklou v důsledku nepravdivého čestného prohlášení, jež je povinnou přílohou návrhu.

Elektronický formulář návrhu na mimořádné moratorium způsobem umožňujícím dálkový přístup bude uveřejněn Ministerstvem spravedlnosti.

6. Oddlužení zpřístupněno fyzickým osobám – podnikatelům bez dalších podmínek

Velmi významná změna se dotýká oblasti oddlužení fyzických osob-podnikatelů. Zákon nově navrhuje vypustit v § 389 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona slova „která nemá dluhy z podnikání“, což znamená, že oddlužení, jakožto jeden ze způsobů řešení úpadku, bude nově přístupné i fyzickým osobám-podnikatelům a to bez jakýchkoliv dalších podmínek. Tato změna není vázána na období mimořádných opatření při epidemii.

7. Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení 

Zákon bude také umožňovat osobě, která v době trvání mimořádných opatření zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízení, žádat insolvenční soud o prominutí zmeškání lhůty. Insolvenční soud rozhodne o prominutí zmeškání lhůty v případě, že k jejímu zmeškání došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření, které žádající osobě znemožňovaly či podstatně ztěžovaly tento úkon učinit. Současně však zákon vymezuje podmínky, za jejichž splnění nebude možné zmeškání lhůty prominout.

Žádost o prominutí zmeškání lhůty musí žádající osoba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po skončení nouzového stavu.

Vyhoví-li insolvenční soud žádosti, doručuje se rozhodnutí pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Naopak v případě, že žádost zamítne, doručuje se rozhodnutím jak zveřejněním v insolvenčním rejstříku, tak i zvlášť žádající osobě.

Kontakt pro více informací:

Vojtěch Makovec, partner

rutland & partners, advokátní kancelář s.r.o.

tel: +420 226 226 026

email: vojtech.makovec@rutlands.cz