CO PŘINESE NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON?
Poslanecká sněmovna v úterý 13. července 2021 přehlasovala 104 hlasy horní komoru Parlamentu ČR a nový stavební zákon tak i přes odpor senátorů, kteří vládní návrh zákona jednomyslně 1. července zamítli, mohl 15. července stvrdit podpisem prezident republiky. Nový stavebního zákon z dílny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), jehož příprava zabrala bezmála 4 roky, by měl podle jeho autorů vést ke zrychlení stavebního řízení, Česká republika se totiž v rychlosti povolování staveb v každoroční publikaci Světové banky nesoucí název Doing Business 2019 umístila na žalostném 156. místě ze 190 hodnocených států. Před Českou republikou skončily všechny země Evropské unie. Právě značná délka stavebního řízení je jednou z hlavních příčin neustále rostoucích cen nemovitostí ve velkých městech, podle Eurostatu dosáhl meziroční růst cen domů a bytů v první kvartálu letošního roku v České republice na 11,9 %, což je meziroční růst vysoko nad průměrem EU, konkrétně o 6,1 %, a průměrem eurozóny, a to o 5,8 %.
Přijetí nového stavebního zákona, který by měl vést k posílení nabídky na trhu s nemovitostmi, tak kvitují například zástupci zaměstnavatelských svazů, a to Hospodářská komora a Svaz průmyslu a obchodu. Na podporu rekodifikace vystoupila taktéž Asociace developerů. Najdou se ovšem i tací, kteří na adresu zákona nešetří kritikou, a to jednak z důvodu centralizace stavebního řízení, ale také z důvodu samotného postupu projednávání zákona, který byl podle kritiků v rozporu s legislativními pravidly vlády. Ačkoliv zákon již vstoupil v platnost, a to 29. července, tak jeho u stanovení zákona budou nabývat účinnosti postupně, první z nich začátkem příštího roku, s tím, že celý zákon nabyde účinnosti k 1.7.2023.
Vzhledem k signifikantnosti této rekodifikace pro všechny podnikatele se na nový stavební zákon a změny, které oproti dosavadní úpravě přináší, zaměříme v následujících týdnech v sérii článků, které se budou soustředit na konkrétní změny a jejich implikace pro občany. Pro začátek je ovšem klíčové představit si základní koncepční změny, které rekodifikace stavebního práva přináší. Ty jsou vyjádřeny v základních tezích rekodifikace veřejného stavebního práva publikovaných MMR v září 2017. V tomto dokumentu MMR identifikovalo problém tzv. systémové podjatosti, která pramenila z faktu, že dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) byla státní správa na úseku stavebního práva přenesena na orgány samosprávy, které mohly podle MMR dávat přednost zájmům v samostatné působnosti nad veřejnými zájmy hájenými v přenesené působnosti. Tento problém nový stavební zákon řeší tak, že převádí veškeré stavební úřady pod stát. Základním stupněm stavební soustavy budou krajské stavební úřady, které budou mít územní pracoviště v obcích, ovšem již rozhodně ne v takovém počtu obcí jako doposud. Počet stavebních úřadů na úrovni obcí by se totiž měl snížit ze současných 700 na 300. Tato redukce v počtu úřadů má být kompenzována digitalizací, občané by tak s účinností nového stavebního zákona měli již vše vyřídit z pohodlí domova, a to prostřednictvím Portálu stavebníka zakotveného v § 268 nového stavebního zákona. Místo žádosti v papírové formě doplněné o řadu přílohu, tak zájemci bude stačit podat žádost elektronickou, kterou jednoduše nahraje do Portálu stavebníka s veškerou projektovou dokumentací. S tímto souvisí také vznik dvou nových úřadů na základě §§ 16 a 17, a to Nejvyššího stavebního úřadu v Ostravě a Specializovaného a odvolacího úřadu v Praze.
Další změnou je integrace doposud samostatných procesů, konkrétně vydání stavebního povolení, územního rozhodnutí a dalších závazných stanovisek. To znamená, že nově občané již nebudou muset obíhat řadu úřadů a až poté zamířit na stavební úřad, nýbrž že stavební úřad bude mít v sobě integrované posuzování otázek z oblasti památkové péče, požární ochrany či ochrany veřejného zdraví, všechna tato posouzení pak budou inkorporována do rozhodnutí o povolení stavby.
Podstatnou změnou, jež by měla vést k zrychlení stavebního řízení, je zkrácené povolování a automatické rozhodování úřadů. Stavební úřady úřad vydává dle § 178 rozhodnutí do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Tuto lhůtu lze prodloužit, a to až o 30 dnů, ale pouze ve zvláště složitých případech či je-li zapotřebí nařídit ohledání. Pokud dotčený orgán v této lhůtě nerozhodne, považuje se jeho rozhodnutí za souhlasné a bez podmínek.
Nový stavební zákon tak zavádí řadu prvků, které by měly vést k zefektivnění a zjednodušení celého stavebního řízení. Nyní nezbývá nic jiného než si počkat, jak celá rekodifikace bude fungovat v praxi.
Neváhejte se na nás obrátit pro více informací.
Vojtěch Makovec, partner
rutland & partners, advokátní kancelář
Tel: +420 226 226 026
Email: vojtech.makovec@rutlands.cz
