Svěřenské fondy v České republice ve zkratce

Institut svěřenských fondů byl do českého právního řádu zaveden společně s novým občanským zákoníkem od 1.1.2014.

Podstata svěřenského fondu

Svěřenský fond je účelově vyčleněný soubor majetku bez právní subjektivity, který předal jeho vlastník do správy svěřenskému správci, ať už smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (např. závěť). Svěřenský fond vzniká v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme závazek majetek ve svěřenském fondu spravovat, anebo smrtí zakladatele, byl-li svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti. Zakladatel vznikem svěřenského fondu v podstatě ztrácí nad vyčleněným majetkem přímou kontrolu.

Majetek ve svěřenském fondu může být vyčleněn buď pro veřejně prospěšný účel anebo soukromý účel, např. optimalizace investic, odměňování zaměstnanců, mezigenerační transfer majetku dětem, finanční zajištění na stáří apod.

Personální obsazení svěřenského fondu

Na vzniku, řízení a dohledu nad svěřenským fondem se podílí tři osoby, a to zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený.

Zakladatelem je fyzická nebo právnická osoba, která vyčlení svůj majetek do svěřenského fondu za určitým účelem a jmenuje správce tohoto majetku.

Svěřenský správce pak vykonává plnou správu takto vyčleněného majetku. Až na zákonem stanovenou výjimku může být svěřenským správcem pouze svéprávná fyzická osoba. Svěřenský správce jedná vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Za určitých podmínek se svěřenským správcem může stát i zakladatel nebo obmyšlený.

Obmyšlený jako osoba, která má právo na plnění ze svěřenského fondu.

Vlastníkem majetku ve svěřenském fondu však není zakladatel, správce ani obmyšlený. Dohled nad svěřenským fondem vykonává obvykle zakladatel a obmyšlený.

Svěřenský fond se tak svou podstatou blíží nadaci. Na rozdíl od nadace se svěřenský fond nezapisuje do veřejného rejstříku, jeho trvání je v zásadě omezeno v čase a není tolik svázán některými zákonnými omezeními.

Statut

Základním dokumentem, podle kterého se svěřenský fond spravuje, je jeho statut. Statut vydává zakladatel. Statut musí být ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Statut řeší klíčové otázky fungování svěřenského fondu – označení vyčleněného majetku, účel existence fondu, určení obmyšleného a podmínky pro výplatu plnění obmyšlenému (např. dosažení plnoletosti nebo ukončení vysokoškolského studia).

Od 1.1.2018 bude účinná nová právní úprava svěřenských fondů, která zavádí povinnost zápisu svěřenských fondů do zvláštní evidence. Svěřenský fond vznikne teprve zápisem do evidence svěřenských fondů. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a teprve následně se do evidence zapíše. Do evidence svěřenských fondů se zapíše nejen svěřenský fond, ale také další údaje, včetně určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu. Identita obmyšleného bude zapsána pouze do neveřejné části evidence, která bude k dispozici pouze zákonem určeným orgánům a úřadům. U svěřenského fondu, který vznikl před 1.1.2018, musí být podán návrh na zápis do evidence svěřenských fondů nejpozději do 30.6.2018, jinak správa svěřenského fondu zanikne.

Vybrané právní a daňové aspekty svěřenských fondů ve zkratce:

– poskytují relativní diskrétnost zakladateli a obmyšlenému, neboť do katastru nemovitostí, jiného veřejného seznamu a jiné evidence se jako vlastník vyčleněného majetku zapíše pouze svěřenský správce s poznámkou „svěřenský správce“; zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného je však třeba identifikovat podle zákona proti praní špinavých peněz,
– usnadňují mezigenerační transfer a uchování majetku, neboť snižují riziko rozmělnění hodnoty majetku mezi oprávněné dědice a ponechávají správu majetku jako celku na třetí osobě – svěřenském správci,
– poskytují alternativu k dědictví, neboť umožňují nerovnoměrně distribuovat majetek zakladatele nejen za života, ale rovněž po jeho smrti; tento vyčleněný majetek není předmětem dědického řízení po smrti zakladatele,
– jsou účetní jednotkou a poplatníkem daně z příjmů stejně jako právnická osoba (třebaže nemají právní subjektivitu),
– mohou se stát plátcem daně z přidané hodnoty,
– samotné vyčlenění majetku do svěřenského fondu není předmětem daně z příjmů právnických osob ani daně z nabytí nemovitých věcí,
– plnění ze zisku svěřenského fondu (po zdanění) podléhá srážkové dani ve výši 15 %,
– příjem obmyšleného – fyzické osoby – podléhá dani z příjmu fyzických osob ve výši 15 %, neuplatní-li se zákonné osvobození (např. zákonem stanovený blízký příbuzenský vztah mezi zakladatelem a obmyšleným),
– příjem obmyšleného ze svěřenského fondu je osvobozen od daně z příjmů, pokud se jedná o majetek vyčleněný do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
– aktuálně podepsal novelu zákona o daních z příjmu (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=873), ve které je jako jedna ze změn doplněn § 19 odst. 3(b) o osvobození od daně z příjmů z podílů na zisku, vyplácených svěřenskému fondu. Osvobození se aplikuje za obdobných podmínek jako u obchodních korporací.